Tepelný odpor vrstvy je její tloušťka dělená součinitelem tepelné vodivosti. Odpory vrstev se sčítají, přidají se odpory při přestupu tepla na obou površích a součinitel prostupu tepla U je převrácená hodnota toho součtu. Čím vyšší odpor, tím nižší U a tím lépe.
Součinitel prostupu tepla je jedno číslo, kterým se popisuje celá skladba, a právě proto svádí k tomu, aby se všechno rozhodovalo podle něj. Jenže dvě skladby se stejným U se můžou chovat úplně jinak. Pořadí vrstev se do U nepromítne, protože odpory se prostě sčítají, ale do průběhu teploty uvnitř konstrukce se promítne zásadně.
Ukažte si to na zateplení zevnitř. Součet odporů je stejný jako při zateplení zvenku, U vyjde totožné, ale nosná vrstva zůstane za izolací a v zimě promrzne. Rosný bod se posune dovnitř skladby a začne se srážet voda tam, kde ji nikdo nevidí. Proto se skladby posuzují průběhem teploty, ne jedním číslem, a proto tenhle nástroj kreslí řez, kde šířka pásu neodpovídá tloušťce vrstvy, ale jejímu tepelnému odporu.
Plíseň navíc nepotřebuje kondenzaci. Stačí jí, když relativní vlhkost u vnitřního povrchu vyleze dlouhodobě nad osmdesát procent, což nastane několik stupňů nad rosným bodem. Za studeným koutem tak nebývá mokro, jen chladnější povrch, a to úplně stačí.
Poslední věc je právní a stojí za to ji říct nahlas. Požadované hodnoty součinitele prostupu tepla jsou v technické normě a její obsah se reprodukovat nesmí. Řetěz vyhlášek o energetické náročnosti i o požadavcích na výstavbu na ni jen odkazuje, vlastní čísla nemá. Nástroj proto porovnává s požadavkem z veřejných Závazných pokynů dotačního programu, u kterých je vidět, odkud jsou a od kdy platí. U střechy takové číslo neexistuje a kalkulačka to přizná, místo aby si nějaké vymyslela.
Za zmínku stojí, proč plíseň přijde dřív než kondenzace. Voda se na povrchu srazí, teprve když teplota klesne pod rosný bod vzduchu. Plíseň ale nepotřebuje kapalnou vodu, stačí jí, když relativní vlhkost přímo u povrchu vyleze dlouhodobě nad osmdesát procent. To nastane několik stupňů nad rosným bodem. Za studeným koutem tedy nebývá mokro, jen chladnější povrch, a to úplně stačí.
Druhá věc se týká hodnoty lambda, kterou do výpočtu zadáte. V technickém listu je deklarovaná hodnota, změřená v suchém stavu za definovaných podmínek. Návrhová hodnota, se kterou se počítá zabudovaný materiál, bývá vyšší, protože zohledňuje vlhkost a stárnutí. U minerální vaty v obvodové stěně je ten rozdíl malý, u materiálu, který se může navlhnout, výrazný. Kalkulačka počítá s tím, co jí zadáte, takže rozdíl mezi deklarovanou a návrhovou hodnotou je na vás.
A do třetice mez platnosti. Model počítá jednorozměrný tok kolmo konstrukcí. V koutě, u ostění, u překladu nebo u kotvy zateplení teče teplo dvěma a třemi směry najednou a povrch je chladnější, než z tohohle výpočtu vyjde. Právě tam plíseň obvykle začíná, a právě tam tenhle nástroj nestačí.
Jaký součinitel prostupu tepla má moje skladba konstrukce?
Nástroj počítá součinitel prostupu tepla u a k tomu tepelný odpor r, teplota povrchu, teplotní faktor, tepelný tok. Počítá přímo v prohlížeči, nic se nikam neodesílá a je zdarma. Další nástroje najdete na přehledu kalkulaček Domeum.
Z čeho to vychází
Kotva je ve veřejných předpisech, ne v placených normách: Závazné pokyny NZÚ pro rodinné domy, platné od 28. 5. 2026 (požadavky v oblasti zateplení), Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov a Vyhláška č. 146/2024 Sb., § 22. Kde norma číslo má a veřejný předpis ne, je z toho v kalkulačce vstupní pole a hodnotu si opíšete ze svého podkladu.
Výpočet platí pro jednorozměrný ustálený tok tepla kolmo konstrukcí. Nezná tepelné mosty, rohy, ostění, kotvy zateplení ani vliv vlhkosti materiálu na jeho vodivost. Deklarovaná hodnota lambda z technického listu se od návrhové liší. Posouzení kondenzace uvnitř skladby, tedy Glaserův diagram, tenhle nástroj nedělá. Pro průkaz energetické náročnosti nebo pro dotaci potřebujete výpočet od energetického specialisty.