Převod jednotky je násobení pevným faktorem, s jedinou výjimkou. Teplota je afinní, takže se u ní kromě násobení ještě posouvá počátek stupnice. Proto se rozdíl deseti stupňů Fahrenheita nepřevádí stejně jako teplota deseti stupňů Fahrenheita.
Nejdražší chyba na stavbě nebývá ve výpočtu. Bývá v jednotce, ve které se ten výpočet zadal. Dodavatel dá zatížení v kilogramech na metr čtvereční, statický výpočet ho chce v kilonewtonech, a mezi tím stojí tíhové zrychlení. Formálně to není převod jednotek, protože se míchá hmotnost a síla, a přesně proto to v běžných převodnících nenajdete. V praxi je to nejčastější přepočet, který člověk na stavbě potřebuje.
Podobně se zamlčuje to, co je totéž. Jeden megapascal je jeden newton na milimetr čtvereční, jeden kilonewton na metr čtvereční je jeden kilopascal. Nejsou to převody, jsou to identity, a generický převodník je vynechá právě proto, že faktor je jedna. Lidé to přitom hledají, protože jim to nedochází.
Třetí věc jsou převody, které stavař potřebuje a nikde nejsou pohromadě. Součinitel tepelné vodivosti, tepelný odpor a součinitel prostupu tepla. Skutečná otázka totiž nezní, jak převést lambdu, ale jaký odpor mám při dvaceti centimetrech vaty. To je jednoduché dělení a přesto to znamená otevřít další stránku.
A jedna věc navíc, kterou nedělá nikdo. Zákon o metrologii a příslušná vyhláška určují, které jednotky jsou v Česku zákonné měřicí jednotky. Bar a milimetr rtuti mezi ně patří, kilopond, technická atmosféra, kalorie ani koňská síla ne. Neznamená to, že se nesmějí převádět. Znamená to, že do úřední dokumentace nepatří, a je fér to u nich napsat.
Ještě jedna past stojí za vyslovení, protože je nenápadná a drahá. Palce u potrubí nejsou délka. Označení závitu typu G jedna palec je jmenovité, ne rozměrové, a taková trubka vnitřní ani vnější průměr pětadvacet celých čtyři milimetru nemá. Kdo palce u potrubí převede jako délku, dostane číslo, které v žádném katalogu nenajde. Obecný převodník ho k té chybě přitom aktivně svede, protože palec převést umí a o potrubí neví.
Druhá věc se týká toho, které jednotky jsou v Česku vůbec zákonné. Zákon o metrologii a příslušná vyhláška stanoví soustavu zákonných měřicích jednotek. Bar i milimetr rtuti mezi ně patří, kilopond, technická atmosféra, kalorie, koňská síla ani libra na čtvereční palec ne. Neznamená to, že se nesmějí převádět, konec konců na starších štítcích a v cizí dokumentaci se s nimi potkáte pořád. Znamená to, že do úřední dokumentace nepatří, a je fér to u nich napsat.
A do třetice rozdíl, který se u velkých energií pozná. Kilokalorie existuje ve dvou verzích, mezinárodní a termochemické, a liší se zhruba o sedm desetin procenta. U jednoho hrnce vody je to jedno, u roční spotřeby tepla už ne.
Jak převedu jednotky, se kterými se potkám na stavbě?
Nástroj počítá převedeno na a k tomu v základní jednotce si, jednotek ve skupině, zákonná měřicí jednotka, zobrazená jednotka. Počítá přímo v prohlížeči, nic se nikam neodesílá a je zdarma. Další nástroje najdete na přehledu kalkulaček Domeum.
Z čeho to vychází
Kotva je ve veřejných předpisech, ne v placených normách: Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a jejich označování a Brožura SI, Mezinárodní úřad pro míry a váhy (licence CC BY 4.0). Kde norma číslo má a veřejný předpis ne, je z toho v kalkulačce vstupní pole a hodnotu si opíšete ze svého podkladu.
Převodní faktory pocházejí z definic soustavy SI a z veřejných publikací metrologických institucí, ne z technických norem. U jednotek, které jsou samy konvenční, tedy u milimetru rtuti, kalorie nebo koňské síly, existuje víc definic a mohou se v posledních platných číslicích lišit. Mezinárodní a termochemická kilokalorie nejsou totéž a u velkých energií je ten rozdíl vidět.