Skoro vždy za tím stojí jedna a tatáž chyba, totiž počítat odvoz z objemu výkopu. Vytěžená zemina se totiž do země už nevejde tak, jak z ní vyjela, a na váze váží svoje bez ohledu na to, co ukazuje plán.
Proč se z deseti kubíků výkopu stane na korbě víc?
Jakmile rypadlo zeminu rozpojí, ztratí přirozené zhutnění a nakypří. Mezi zrny vznikne víc dutin a stejná hmota najednou zabere podstatně větší objem. Z deseti kubíků výkopu se podle materiálu stane jedenáct až devatenáct kubíků na korbě, u skály i víc. Rozpočet odvozu se proto počítá z nakypřeného objemu, ne z rostlého, a právě tohle rozhoduje o počtu jízd. Druhá osa, na kterou se zapomíná, je hmotnost. Skládky i mezideponie účtují příjem zeminy na tuny a sklápěč bývá omezený nosností dřív než objemem korby. Mokrý jíl má kolem dvou tun na metr krychlový, takže Tatru naplní na nosnost dávno předtím, než je korba plná. Kdo plánuje jen podle kubíků, objedná málo aut a stojí pak na place s naloženým bagrem.
Musí ta zemina vůbec na skládku?
Právní rámec odvozu nestojí na žádné placené normě, ale na veřejných předpisech. Výkopová zemina je podle katalogu odpadů zpravidla odpad 17 05 04, tedy zemina a kamení. Pokud je čistá a využije se přímo na pozemku k terénním úpravám nebo splní podmínky vedlejšího produktu podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a vyhlášky č. 273/2021 Sb., na skládku vůbec nemíří a skládkový poplatek i cena uložení odpadají. Přesun a využití zeminy v rámci stavby je tak skoro vždy levnější než odvoz pryč a vyplatí se ho promyslet dřív, než se rozjede dispečink. Když zemina na skládku jde, platí se za tunu. Zákonný poplatek za uložení je pro rok 2026 u využitelných odpadů 1 600 Kč na tunu podle přílohy č. 9 zákona o odpadech a skládka si k němu účtuje vlastní cenu za přijetí, takže výsledná bránová cena se místo od místa liší.
Podle čeho skládka určí sazbu za tunu?
A teď věc, která s rozpočtem hne víc než samotná sazba. O tom, do jaké sazby zemina spadne, nerozhoduje její název, ale zařazení podle § 106 odst. 1 zákona o odpadech ve spojení s § 40 odst. 1. Výkopová zemina typicky nemá výhřevnost ani problém s biologickou stabilitou, takže se v praxi často účtuje jako zbytkový odpad se sazbou 600 Kč za tunu, a pokud ji skládka využije jako technologický materiál, dokonce 45 Kč za tunu. Mezi 1 600 a 600 korunami je téměř trojnásobek, a to na tisících tun. Řešení je jednoduché a uděláte ho po telefonu. Zeptejte se skládky předem, do jaké sazby vaši zeminu zařadí, a nechte si to napsat do nabídky spolu s kódem odpadu. Neptejte se na cenu za auto, ptejte se na sazbu za tunu a na zařazení.
Rozhodne o počtu aut objem, nebo váha?
Výsledek se čte ve dvou číslech, která mají na stavbě největší dopad, totiž v počtu jízd a v ceně uložení. Plánovač spočítá jízdy podle objemu korby i podle nosnosti a bere tu vyšší hodnotu, protože ta odpovídá realitě nakládky. Pod výsledkem rovnou ukazuje, jestli o počtu jízd rozhoduje objem, nebo hmotnost. Nejčastější omyl je dívat se jen na kubíky, jenže u těžkých mokrých jílů a u kamenitých zemin rozhodne váha. Druhá věc, na kterou je dobré myslet, je že nakypření i objemová tíha jsou orientační rozpětí, ne jedno pevné číslo. Vlhkost, ulehlost a podíl kamení s nimi pohnou, a u skály je rozptyl obrovský.
Hodnoty v nástroji vycházejí z geotechnické literatury Záruby a Mencla a ze sedmistupňové klasifikace, na které dříve stála ČSN 73 3050, ale pro konkrétní nabídku je rozumné je ověřit podle průzkumu a podle ceníku dané skládky.
Odvoz je jen jedna fáze zemních prací a hezky navazuje na sousední nástroje v knihovně. Na vykopané a začištěné základové spáře pokračuje deska nebo pasy, na které objem betonu a počet sítí spočítá Kalkulátor betonu a sítí. Když výkop padá do svahu a stěnu je potřeba zajistit, navazuje Kalkulačka opěrné stěny. A pokud kopete rýhy pro přípojky, minimální odstupy sítí pohlídá kalkulačka Souběhy a křížení sítí. Samotný plánovač odvozu a uložení výkopku najdete jako aplikaci v přehledu kalkulaček na Domeum.
Ing. Otakar Hobza, stavební a technický dozor