ČSN 73 6005, „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“, vyšla v dnes nejpoužívanější podobě v září 1994 a koordinuje, jak vést podzemní vedení vedle sebe a přes sebe. Týká se etapy územního plánování a projektování v zastavěném i nezastavěném území obcí, především ve veřejných prostranstvích a komunikacích. Neřeší vztah sítí k drahám (kromě tramvají v komunikaci), k vodním tokům, území se zvýšenou seismicitou ani sesuvná území, a hlavně neobsahuje pravidla pro návrh jednotlivých sítí. Ta jsou v samostatných normách.
Pracuje se dvěma pojmy. Souběh je vodorovná vzdálenost dvou vedení běžících vedle sebe (tabulka A.1). Křížení je svislá vzdálenost v místě, kde se vedení kříží (tabulka A.2). Obě se měří mezi vnějšími povrchy potrubí, kabelů nebo ochranných konstrukcí, ne mezi osami.
Proč ta čísla existují
Vzdálenosti nejsou úřednický rozmar. Každá hodnota říká, co se stane, když dvě vedení leží příliš blízko. V zásadě jde o čtyři důvody.
Přístup a údržba. Když se rozkope porucha jednoho vedení, nesmí se přitom poškodit nebo obnažit druhé. Proto má i nenápadný sdělovací kabel u silového kabelu odstup.
Teplo. Tepelné sítě ohřívají okolí. U souběhu s tepelně nechráněnými kabely platí větší vzdálenost, u parního vedení až dva metry. Teprve tepelná ochrana je dovolí zkrátit.
Elektrické vlivy a indukce. Vedení vysokého, velmi vysokého a zvlášť vysokého napětí indukují napětí do sdělovacích kabelů. Tady už norma neřekne jedno číslo, ale odkáže na výpočet podle ČSN 33 2160. K tomu patří i bludné proudy a koroze, kvůli kterým se protikorozní opatření u plynovodu řeší individuálně se správcem.
Požár a výbuch. Plyn potřebuje odstup a ochranu. Vysokotlaký plynovod se řídí ČSN 38 6410, a kde plynovod kříží stoku blíž než 500 mm, opatří se trojnásobnou izolací odzkoušenou na 25 kV.
Kde to v tabulce není tak jednoduché
Hodnoty v tabulkách jsou minima v metrech, ale skutečná práce je v poznámkách.
Dvě hodnoty v jedné buňce znamenají variantu nechráněné vedení a vedení v chráničce nebo technickém kanálu podle ČSN 33 3300. Chránička dovolí jít blíž, ale za jasných podmínek: přesah na obě strany od místa křížení nebo souběhu, zásyp pískem, krycí desky. U kabelů velmi vysokého napětí pod plynovodem je to třeba vrstva písku nejméně 300 mm a dvě vrstvy krycích desek s přesahem až dva metry.
Některé buňky nejsou číslo, ale odkaz. „Viz poznámka“ nebo vzdálenost „až k vnějšímu líci stavební konstrukce“ se objevují třeba u kolektoru. Jiné dvojice norma vůbec neuvádí a je nutné je dohodnout se správci sítí.
U křížení rozhoduje i pořadí a ochrana. Vodovod uložený pod tepelným vedením, kabelovodem nebo kolektorem musí mít ochranný kryt, jinak platí nejmenší vzdálenost 350 mm. Kabel nižšího napětí se v místě křížení ukládá do chráničky.
Rizika v praxi
Existují dvě vydání. Klasické tabulky A.1 a A.2 pocházejí z vydání z roku 1994. V říjnu 2020 vyšla revize s novým názvem „Prostorové uspořádání vedení technického vybavení“, která upravila prostorové požadavky včetně ochranných pásem a vzdáleností a přidala i spor o místo pro uliční stromořadí. Před použitím konkrétní hodnoty si proto vždy ověřte, které vydání je platné a smluvně požadované.
Skutečnost se málokdy kryje s výkresem. Stávající sítě nebývají tam, kde je čeká projekt, a v přeplněném podzemí měst se minima drží těžko. Řešením jsou chráničky a hlavně včasná koordinace v koordinační situaci a individuální dohody se správci. Kolize objevená až ve výkopu je drahá.
A pozor na hranici normy. ČSN 73 6005 koordinuje rozmístění, ale nenavrhuje samotná vedení. Každá síť má svou vlastní normu, kterou tahle nenahrazuje.
Co s tím
Vyhledání hodnoty vám dá číslo. Správnou odpověď vám dá až poznámka pod ním: jestli stačí chránička, jestli je nutný výpočet, nebo jestli to chce dohodu se správcem. Ověřte si platné vydání, koordinujte sítě co nejdřív a u indukce a vysokotlakého plynu se opřete o příslušné normy. Rychlá tabulka zrychlí hledání, ale inženýrské rozhodnutí zůstává na vás.
Ing. Otakar Hobza, stavební a technický dozor