Lešení je na stavbě tak trochu neviditelné. Stojí tam pár týdnů, nikdo si ho nevšímá, a pak zmizí. Přitom je to konstrukce za desítky až stovky tisíc, rozhoduje o tom, jestli práce ve výšce skončí dobře, a skrývá jednu otázku, kterou si málokdo položí včas: má se vůbec pronajímat, nebo rovnou koupit?
Tenhle článek je o tom rozhodnutí. Ale než se k němu dostaneme, stojí za to vědět, na čem vlastně stojíme. Doslova.
Pár tisíc let na trubkách (a předtím na dřevě)
Lešení je staré jako stavitelství samo. V jeskyni v Lascaux našli kolem maleb otvory ve skále, které napovídají, že už pravěcí malíři si postavili jakousi plošinu, aby dosáhli na strop. To je zhruba 17 tisíc let zpátky. Lešení v antickém Řecku zachycuje i takzvaný Berlínský slévačský pohár z 5. století před naším letopočtem. Egypťané, Núbijci i Číňané stavěli své výškové stavby z konstrukcí, které bychom dnes lešením klidně nazvali.
Po většinu té doby se lešení dělalo z toho, co bylo po ruce: dřevěné kůly svázané provazem. V částech Asie se dodnes staví bambusové lešení vázané pásky, a drží to i na mrakodrapech. Zlom přišel až na začátku 20. století v Británii. Daniel Palmer-Jones se svým bratrem vymysleli kovovou spojku (Scaffixer, patent kolem roku 1907 až 1910), která držela trubky pevněji než provaz. Když jejich firma v roce 1913 stavěla lešení při opravě Buckinghamského paláce, byla z toho sláva. V roce 1919 přišel vylepšený Universal Coupler, spojka, která se stala oborovým standardem a v podstatě jím zůstala dodnes. Dřevěné kůly nahradily ocelové trubky se standardizovanými rozměry, díly se začaly dát zaměňovat a v 50. letech se objevila systémová lešení, ze kterých vychází dnešní rámové sestavy.
Drobná česká poznámka na závěr historie: trubkové lešení u nás vyrábělo desítky let Hesco Havířov, poslední tuzemský výrobce, který ale výrobu kolem roku 2021 ukončil. Část trhu pak doplnili menší čeští výrobci a dovoz.
Jak se lešení vlastně dělí
Hrubě se lešení dělí podle konstrukce na trubkové (z trubek a spojek, stavěné na míru) a dílcové, kam patří rámové a modulové systémy. Podle materiálu na ocelové, hliníkové a historicky dřevěné. A podle účelu na fasádní (to klasické kolem domu), pracovní a pojízdné věže, nebo prostorové a podpěrné konstrukce, které drží třeba bednění stropu.
V praxi se ale skoro vždycky rozhodujete mezi dvěma typy. Rámové fasádní lešení je rychlé, má užší zábor kolem domu (do jednoho metru) a jeho montáž je výrazně svižnější, podle dodavatelů klidně dvoj až trojnásobně oproti trubkovému. To je důvod, proč na běžný rodinný dům jde skoro vždy rámové. Trubkové vytáhnete tam, kde rámové nestačí: členité a atypické fasády, kostely, věže, oblouky, všechno, co se musí stavět doslova na míru. Za tu volnost se ale platí pomalejší a dražší montáží.
Trocha čísel, ze kterých se vychází
Pronájem rámového lešení v samoobsluze vyjde orientačně na 3 až 6 Kč za m² a den, trubkové o něco výš. Montáž odbornou četou se pohybuje kolem 35 až 70 Kč/m², demontáž zhruba 25 až 50 Kč/m², doprava startuje kolem 3 000 Kč. To jsou položky, které u kompletního servisu často dají dohromady víc než samotné nájemné.
A teď ta zajímavá část. Koupit se dá taky, a ceny jsou různé podle toho, jestli sáhnete po novém značkovém, novém kompatibilním, nebo použitém zboží. Nové značkové sestavy se prodávají zhruba za 1 200 až 1 600 Kč/m², nové kompatibilní ocelové kolem 560 až 730 Kč/m², hliník o deset až patnáct procent výš, a z bazaru pořídíte sadu klidně za 330 až 600 Kč/m². K tomu jedna věc, kterou většina lidí přehlíží: ocelové lešení drží hodnotu a řada prodejců ho bere zpět (zpětný výkup). To zásadně mění celý výpočet.
Vyplatí se nájem, nebo koupě?
Tady se to láme, a odpověď není „záleží". Dá se to spočítat.
Princip je jednoduchý. U jednorázové akce, kdy potřebujete lešení jednou na jeden barák, skoro vždy vyhraje pronájem. Nemusíte řešit sklad, dopravu na dvakrát ani revize, dovezou, postaví, odvezou. Jakmile ale lešení používáte opakovaně nebo na jednu stavbu na dlouho, logika se obrací. Běžná doba, po kterou lešení stojí na jedné stavbě během roku, bývá kolem osmi měsíců, a to už je hodně nájemného.
Klíč je počítat skutečný náklad vlastnictví, ne pořizovací cenu. Ten se rovná pořizovací ceně mínus zůstatková hodnota, plus skladování, údržba, ztráty a revize. A právě zůstatková hodnota je věc, kterou je potřeba brát vážně. Má tři patra. V nejlepším případě lešení odkoupí zpět prodejce. Realisticky ho prodáte z druhé ruky zhruba za polovinu. A i kdyby se nenašel kupec, ocel má pořád cenu šrotu. To je důležité: i ten nejhorší scénář není nula.
Konkrétně. U plochy kolem 160 m² a tří zakázek ročně po dvou měsících se nový kompatibilní set za zhruba 100 tisíc zaplatí během pár zakázek. Pronájem za pětiletý horizont při stejném využití vyšplhá ke zhruba půl milionu, zatímco vlastnictví, i po odečtení prodeje z druhé ruky, zůstane kolem 290 tisíc. Bod zvratu vychází někde u čtyř zakázek. A teď to hlavní: koupě v tomhle modelu vyhrává, i kdyby lešení nakonec skončilo ve šrotu. To je ta odpověď, kterou většina lidí netuší.
Dvě věci, které výpočet posouvají. Pokud stavíte svépomocí, ušetříte na montáži u obou variant a rozdíl ještě naroste ve prospěch koupě. Pokud najímáte četu na každou zakázku, počítejte tu položku poctivě u nájmu i u vlastnictví, protože se opakuje v obou případech. A nezapomeňte, že vlastní lešení si musíte na každou stavbu sami dovézt.
Stručně: jeden barák jednou za život, pronajměte. Lešení, které točíte mezi zakázkami nebo držíte na stavbě měsíce, kupte.
BOZP, bez kterého to nemá smysl
Ať už pronajímáte, nebo koupíte, jedna věc se nemění. Lešení je dočasná stavební konstrukce a špatně postavené lešení zabíjí. Koupě neznamená, že ho najednou smíte stavět jen tak.
Návrh, montáž, kotvení, založení i revize patří do rukou odborně způsobilé osoby. Lešení se předává protokolárně, kontroluje se pravidelně a vždy po události, která s ním mohla pohnout (vichřice, déšť, delší přerušení prací). Hlídá se únosnost podlah, kompletní zábradlí, kotvení do fasády a hlavně se na lešení svévolně nic nepředělává, protože každý vyndaný díl mění statiku celku. Rámec dávají hlavně nařízení vlády č. 362/2005 Sb. (práce ve výškách), č. 591/2006 Sb. (BOZP na staveništích), zákon č. 309/2006 Sb. a norma ČSN 73 8101. To, že je lešení vaše, vás žádné z těchto povinností nezbavuje.
Spočítejte si to
Abyste se k rozhodnutí dostali za pár minut, postavil jsem k článku kalkulačku. Má dvě záložky.
V záložce Pronájem zadáte jednotlivé stěny a štíty fasády, vyberete rámové nebo trubkové lešení, dobu výpůjčky a sezónu. Kalkulačka spočítá pohledovou plochu i cenu, a to jako rozpětí (od do), ne jedno číslo, protože skutečná cena vždy závisí na obhlídce. Sama porovná denní a měsíční model a označí výhodnější.
V záložce Nákup vs pronájem pak řešíte přesně to, o čem je tenhle článek. Zadáte pořizovací cenu, skladování, údržbu, počet zakázek za rok a horizont, a kalkulačka vám ukáže náklad pronájmu proti vlastnictví ve všech třech reziduálních scénářích vedle sebe (zpětný odkup, prodej z ruky, jen šrot) plus bod zvratu. Uvidíte černé na bílém, jestli se ve vašem případě koupě vyplatí, a od kolika zakázek.
Dvě kóty fasády a pár čísel o tom, jak často lešení potřebujete. Víc k tomu rozhodnutí netřeba.
Ing. Otakar Hobza, stavební a technický dozor