Dům je nový, strop betonový a přesto je dole slyšet každý krok z patra. Dětská hra, posunutá židle, podpatky v kuchyni. Majitel se diví, protože si myslel, že beton je tichý. Beton tichý je, jenže na hlas, ne na kroky.
Strop musí zvládnout dva různé druhy hluku. Vzduchový hluk vzniká ve vzduchu: řeč, televize, hudba. Kročejový hluk vzniká nárazem do konstrukce: pata na podlaze, spadlá hračka, židle. Každý se šíří jinou cestou a každý se tlumí něčím jiným.
Hmota tlumí hlas, kroky ne
Vzduchový hluk musí strop rozkmitat, aby prošel. Čím je strop těžší, tím hůř se rozkmitá. Proto má betonová deska vysokou vzduchovou neprůzvučnost a dřevěný trámový strop nízkou. Platí to tak spolehlivě, že se tomu říká zákon hmotnosti: dvojnásobná plošná hmotnost přidá zhruba deset decibelů.
Krok ale strop nerozkmitává vzduchem. Pata do něj udeří přímo. Náraz rozkmitá celou desku a ta vyzáří zvuk do místnosti pod sebou. Těžší deska pomáhá i tady, ale mnohem méně, než by člověk čekal. Holý betonový strop v rodinném domě kroky neutlumí nikdy dost. Výrobci stropů to ve svých podkladech přiznávají: hodnoty holé konstrukce jsou u kročejového hluku vysoko a teprve skladba podlahy je srazí.
Co udělá plovoucí podlaha
Plovoucí podlaha je roznášecí deska, nejčastěji potěr, položená na pružnou vrstvu a oddělená od stěn okrajovým páskem. Potěr se na izolaci chová jako závaží na pružině. Má svou rezonanční frekvenci a nad ní propouští do stropu čím dál méně.
Rezonanci určují dvě věci. Hmotnost potěru a dynamická tuhost izolace, kterou výrobce uvádí v technickém listu jako s′. Měkčí izolace a těžší potěr posunou rezonanci níž a útlum kroků roste. Tenká pěna pod laminátem má tuhost vysokou a rezonanci tak vysoko, že pomůže málo. Kročejová izolace z minerální vlny nebo elastifikovaného polystyrenu pod padesáti milimetry potěru dá útlum, který holý strop sám nikdy nedosáhne.
Celé to stojí na jednom detailu. Potěr se nesmí nikde dotknout stěny ani stropu. Stačí zapomenutý okrajový pásek, malta zatečená ke stěně nebo trubka topení vedená skrz izolaci a pružina je přemostěná. Kroky pak jdou zkratkou a výpočet neplatí. Na stavbě je tohle nejčastější důvod, proč nová podlaha neslouží tak, jak měla.
Lehký strop je jiná kapitola
Dřevěné trámové stropy, nosníky Posi a desky z křížem lepeného dřeva jsou lehké. Zákon hmotnosti u nich nepomáhá a propouštějí hlavně hluboké tóny. Krok na dřevěném stropě je slyšet jako dunění, ne jako klepání. Plovoucí podlaha na lehkém stropě pomáhá méně, než říká výpočet, protože basy jdou pod její rezonancí.
U lehkého stropu se proto skládá víc vrstev. Těžká plovoucí podlaha nebo násyp přidají hmotu, podhled na pružných závěsech s minerální vlnou v dutině přidá druhou pružinu. Bez akustického návrhu se tu neobejdete.
Laboratoř a stavba nejsou totéž
Výrobci uvádějí hodnoty naměřené ve zkušebně, kde zvuk nemá kudy obejít. Značí se bez čárky. Na stavbě jde zvuk i bočními cestami, přes stěny a navazující konstrukce, a výsledek je horší. Stavební hodnoty se značí s čárkou a právě na nich se plní požadavek. Ten stanoví projekt podle normy ČSN 73 0532 podle toho, jaké místnosti jsou nad a pod stropem.
Poslechněte si to
Abyste nemuseli věřit jen číslům, udělal jsem na Domeu kalkulačku Akustika stropu. Zvolíte strop, podlahu, kročejovou izolaci a podhled. Kalkulačka spočítá vzduchovou neprůzvučnost a kročejový hluk v laboratoři a orientačně na stavbě a ukáže, odkud který údaj pochází. Tlačítkem si pustíte krok přes holý strop a přes vaši skladbu. Rozdíl uslyšíte, a u lehkého stropu uslyšíte i to dunění.
Když do ní opíšete požadavek z projektu, najde nejmenší změnu skladby, která ho splní. Často stačí měkčí izolace nebo o deset milimetrů silnější potěr, ne nový strop.
Výpočet je orientační. Akustický návrh stropu dělá projektant nebo akustik a splnění požadavku ukáže až měření na stavbě. Kalkulačka vám ale řekne, jestli je skladba v nabídce rozumná, ještě než se nalije potěr.