Na potrubí se sráží voda, když povrch izolace klesne pod rosný bod okolního vzduchu. Tloušťku izolace ale určují dvě nezávislá kritéria: kondenzační a předpisové podle vyhlášky 193/2007 Sb. Rozhoduje to z nich, které vyjde silnější, a nebývá to vždycky totéž.
Orosená trubka pod stropem ve sklepě vypadá jako kosmetická vada. Za jedno léto z ní ale nateče do podhledu tolik vody, že se objeví mapy, a než někdo najde příčinu, je nasáklá i minerální vata kolem. Přitom se nic nerozbilo. Jenom byla izolace o pár milimetrů tenčí, než ten prostor potřeboval.
Rozhoduje jediná věc, a to teplota vnějšího povrchu izolace proti rosnému bodu okolního vzduchu. Ne teplota vody v potrubí. Když povrch klesne pod rosný bod, vzduch u něj se ochladí pod svou mez a část vodní páry zkondenzuje. Ve sklepě v srpnu při pětaosmdesáti procentech vlhkosti je rosný bod tak vysoko, že na něj studená voda dosáhne skoro vždycky.
Tloušťku izolace ale neurčuje jen tohle. Vyhláška o účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie stanoví v příloze určující součinitel prostupu tepla vztažený na metr délky potrubí podle jmenovité světlosti, a ten platí bez ohledu na to, jestli něco kondenzuje. Jsou to dvě nezávislá kritéria a dávají dvě různá čísla. Rozhoduje větší z nich. Žádný český webový nástroj je zatím nepočítal vedle sebe, jeden umí kondenzaci a druhý předpis.
Praktická poznámka nakonec. Proti kondenzaci nepomůže silnější izolace, pokud je přerušená. Nejčastější vada v terénu není tenká izolace, ale poctivě zaizolovaná trasa, na které chybí kus u držáku, u armatury nebo u průchodu zdí. Voda se pak sráží přesně tam a stéká po trubce dál, takže to vypadá, že teče odjinud.
Vyhláška má k izolaci ještě dvě věty, které se do výpočtu tloušťky přímo nepromítnou, a přesto rozhodují. Podle paragrafu pět nesmí být povrch izolace vnitřního rozvodu s médiem do sto patnácti stupňů teplejší než okolí o víc než dvacet kelvinů. To je požadavek na bezpečnost dotyku, ne na ztráty, a u horkých rozvodů se stává rozhodujícím dřív než součinitel prostupu tepla.
Druhá věta omezuje samotný izolant. Jeho součinitel tepelné vodivosti smí být u vnitřních rozvodů nejvýše čtyři setiny wattu na metr a kelvin, u ostatních rozvodů o pět tisícin víc. Znamená to, že tloušťku nelze donekonečna vykupovat horším materiálem, a že u izolace, která má v technickém listu vyšší číslo, výpočet nepomůže, protože ta izolace na daný rozvod prostě nepatří.
A ještě jedna praktická poznámka. Nejcitlivější vstup celého výpočtu není vodivost izolace, ale součinitel přestupu tepla na jejím povrchu. Ten závisí na proudění vzduchu kolem trubky, takže tatáž izolace se ve větrané šachtě chová jinak než v uzavřeném podhledu. U tenkých tlouštěk se ta citlivost projeví nejvíc, právě tam, kde se rozhoduje.
Jak silnou izolaci potřebuje potrubí, aby se na něm nesrážela voda?
Nástroj počítá minimální tloušťka izolace a k tomu rosný bod okolí, teplota povrchu, součinitel u, tepelný tok. Počítá přímo v prohlížeči, nic se nikam neodesílá a je zdarma. Další nástroje najdete na přehledu kalkulaček Domeum.
Z čeho to vychází
Kotva je ve veřejných předpisech, ne v placených normách: Vyhláška č. 193/2007 Sb a Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (zmocňovací předpis). Kde norma číslo má a veřejný předpis ne, je z toho v kalkulačce vstupní pole a hodnotu si opíšete ze svého podkladu.
Výpočet je orientační a platí pro ustálený stav potrubí obklopeného vzduchem. Neřeší uložení v zemi, tepelné mosty u držáků a armatur ani difuzi vodní páry izolací. Součinitel přestupu tepla na povrchu je silně závislý na proudění vzduchu a je to nejcitlivější vstup celého výpočtu, zvlášť u tenkých izolací. Hodnoty vodivosti berte z technického listu výrobku, ne z paměti.