Plocha střešní roviny se rovná půdorysné ploše dělené kosinem sklonu. Při třiceti stupních je proto o patnáct procent větší než půdorys, při pětačtyřiceti o jedenačtyřicet procent, a krytina, latě i fólie se kupují na tu větší.
Nabídka na střechu bývá o dvacet procent nižší než faktura. Skoro nikdy za to nemůže nepoctivost. Může za to kosinus.
Ten přepočet je základ, na kterém stojí celý rozpočet, a plete se s ním překvapivě mnoho lidí. Pokud má dům deset krát dvanáct metrů, půdorys je sto dvacet metrů čtverečních. Sedlová střecha o sklonu pětatřicet stupňů nad ním má ale plochu 146,5 metru čtverečního, protože kosinus pětatřiceti stupňů je 0,819 a nakloněná rovina je delší než její průmět. Rozdíl je šestadvacet a půl metru čtverečního krytiny, latí a fólie, které v rozpočtu dělaném z půdorysu prostě nejsou.
Druhá vrstva rozdílu je v délkách, které v ploše nejsou vidět. Okap, hřeben, nároží, úžlabí, štítová hrana a napojení na svislou konstrukci jsou metry běžné, ne čtvereční, a každý z nich má vlastní doplněk: hřebenáč, větrací pás, úžlabní plech, závětrnou lištu. U jednoduché sedlové střechy je těch metrů málo. U valbové jsou navíc dvě nároží na každé straně a u střechy tvaru L přibude úžlabí, které je nejdražší metr celé střechy, protože se v něm sbíhá voda ze dvou rovin a řeže se v něm každá řada tašek.
Právě to řezání dělá další položku, které se říká prořez a která se počítá z rozvinuté plochy, ne z půdorysu. U pravidelné plochy bez prostupů stačí několik procent. U členité střechy s vikýři, prostupy a úžlabími se dostane výš, protože každý řez znamená odpad. Kdo do rozpočtu napíše prořez v procentech a spočítá ho z půdorysu, sečte dvě chyby ve stejném směru.
Pak jsou tu prostupy. Komín, střešní okno, anténní držák nebo odvětrání kanalizace nejsou plocha, ale práce a těsnicí prvek. Každý z nich znamená úpravu laťování, oplechování nebo manžetu a je to místo, kde nejčastěji zatéká, protože se dělá naposled a rychle. V rozpočtu se počítají po kusech a při přípravě se na ně zapomíná, protože v půdorysu vypadají jako tečka.
Poslední položkou je odvodnění a to má vlastní logiku. Průřez žlabu a počet svodů se neodvozují od délky okapu, ale od plochy, ze které voda teče, a od návrhové intenzity deště pro danou lokalitu. Jeden svod navíc stojí zlomek toho, co stojí opravená fasáda pod přeteklým žlabem, a je to rozhodnutí, které se dělá u stolu, ne na lešení.
A pak jedna věc, která rozhoduje ještě dřív než všechny metry. Sklon střechy má u každé krytiny svou nejnižší přípustnou hodnotu, pod kterou výrobce záruku nedává, a u delších střešních rovin ji ještě zvyšuje. Kdo si vybere krytinu podle vzhledu a teprve pak zjistí sklon, začíná rozpočet znovu.
Kolik krytiny, latí a fólie na tu střechu
Nástroj z tvaru střechy a sklonu spočítá rozvinutou plochu, délky okapu, hřebene, nároží, úžlabí a štítů, z toho odvodí spotřebu krytiny s prořezem, latí podle rozteče, fólie v rolích a doplňků po kusech, a k tomu navrhne odvodnění podle intenzity deště. Sklon porovná s mezní hodnotou vaší krytiny. Počítá v prohlížeči, nic se nikam neodesílá. Další nástroje jsou na přehledu kalkulaček Domeum.
Časté dotazy
Jak se spočítá skutečná plocha střechy? Půdorysná plocha se vydělí kosinem sklonu. Při třiceti stupních vyjde o patnáct procent víc, při pětatřiceti o dvaadvacet a při pětačtyřiceti o jedenačtyřicet procent. Půdorys sto dvaceti metrů čtverečních tak při pětatřiceti stupních dá 146,5 metru čtverečního střešní roviny.
Z čeho se počítá prořez? Z rozvinuté plochy, ne z půdorysu. U pravidelné plochy bez prostupů stačí několik procent, u členité střechy s vikýři a úžlabími je vyšší, protože každý řez znamená odpad.
Co v rozpočtu z půdorysu chybí nejčastěji? Délkové položky. Okap, hřeben, nároží, úžlabí a štítová hrana jsou metry běžné a každý má svůj doplněk. Nejdražší je úžlabí, protože se v něm sbíhá voda ze dvou rovin a řeže se v něm každá řada tašek.
Podle čeho se dimenzuje odvodnění? Podle plochy, ze které voda teče, a podle návrhové intenzity deště pro danou lokalitu, ne podle délky okapu. Jeden svod navíc stojí zlomek toho, co stojí opravená fasáda pod přeteklým žlabem.
Z čeho to vychází
Kotva je geometrická: plocha nakloněné roviny je průmět dělený kosinem sklonu, délka nároží a úžlabí plyne z Pythagorovy věty v prostoru. Rámec pro požadavky na stavbu dává vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu a odpovědnost za dílo zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Nejmenší přípustné sklony krytin, návrhové intenzity deště a dimenzování žlabů jsou předmětem norem a technických podkladů výrobců, takže se tady neopisují. Hodnoty zadáváte z podkladu své krytiny. Výstup je podklad pro objednávku a pro kontrolu nabídky, ne projekt střechy.
Napsal Otakar Hobza, autor kalkulaček Domeum. Ve stavebnictví dělá technický dozor investora, víc o té práci je na dozor-brno.cz.