Potřebný objem retenční nebo vsakovací nádrže se hledá metodou blokových dešťů: pro každou dobu trvání deště se spočítá, kolik vody přiteče a kolik za tu dobu odteče, a rozhodující je ta doba, u které je rozdíl největší. Vstupem je redukovaná plocha, tedy součet ploch násobených jejich součinitelem odtoku, a u vsakování koeficient vsaku zjištěný zkouškou.
Nejčastější věta v žádosti o povolení zní, že podloží je propustné. Nejčastější důkaz k ní je, že tam soused vsakuje taky.
Ta metoda dává smysl, jakmile si člověk uvědomí, proč nestačí spočítat jeden déšť. Krátký přívalový déšť má vysokou intenzitu, ale trvá deset minut, takže přinese málo vody v součtu. Dlouhý déšť má nízkou intenzitu, ale trvá hodiny, takže odtok stihne ubrat velkou část. Kritická je doba někde uprostřed a její poloha se mění s tím, jak velký je regulovaný odtok nebo jak dobře podloží vsakuje. Proto se počítá celá řada dob a bere se maximum, ne nejsilnější déšť.
Vstup, na kterém to všechno stojí, je redukovaná plocha. Střecha odvádí prakticky všechnu vodu, asfaltová plocha skoro také, zámková dlažba s propustnými spárami podstatně méně, zatravněná plocha nejméně. Sečíst hrubé metry čtvereční a použít jeden součinitel je nejrychlejší způsob, jak minout skutečnost o desítky procent, a to v obou směrech.
Druhý vstup je ten, kvůli kterému má text titulek. Koeficient vsaku popisuje, jak rychle podloží pustí vodu do sebe, a mění se v řádech mezi štěrkem, pískem, hlínou a jílem. Rozdíl mezi propustným pískem a jílovitou hlínou je tisícinásobek, takže odhad podle vzhledu výkopu není odhad, je to hádání. Zjišťuje se vsakovací zkouškou, kterou dělá hydrogeolog, a jejím výstupem je číslo do výpočtu spolu s posouzením, jestli vsakování v daném místě vůbec připadá v úvahu. K tomu se navíc dává součinitel bezpečnosti, protože vsakovací zařízení se v čase zanáší a jeho výkon klesá.
Třetí veličina, na kterou se zapomíná, je pórovitost výplně. Vsakovací objekt vyplněný štěrkem má užitečný objem jen ve zlomku svého tvaru, protože zbytek zabírá kamenivo. Vsakovací bloky mají využitelný podíl podstatně vyšší, a proto se při stejném objemu vejdou do menší jámy. Kdo počítá objem jámy místo objemu vody, objedná násobně méně, než potřebuje.
Co se stane při poddimenzování, je bohužel dobře viditelné. Nádrž se naplní dřív, než déšť skončí, a zbytek jde přepadem. Pokud je přepad do kanalizace, přijde stížnost od správce sítě a v horším případě odebrání souhlasu. Pokud přepad není, voda si najde cestu po povrchu a skončí tam, kde je terén nejnižší, což bývá vlastní sklep nebo sousedův pozemek, a to už není technický, ale právní problém.
A jedna praktická věc na závěr. Vsakování a retence nejsou totéž a povolovací režim je jiný. Retence s regulovaným odtokem vodu jen zdrží a pustí ji pomaleji do kanalizace, vsakování ji dostane do země a je to nakládání s vodami. Který z těch dvou režimů obec připustí, se zjišťuje na začátku, ne až s hotovým projektem. Širší téma zadržování vody na pozemku, včetně toho, co s ní dělat dál, rozvádím na zadrzujemevodu.cz.
Jak velká retenční nebo vsakovací nádrž
Nástroj sečte redukovanou plochu z jednotlivých povrchů, projde řadu dob trvání deště pro zvolenou srážkoměrnou stanici a periodicitu a vrátí návrhový objem retence i vsakovacího objektu včetně rozhodující doby trvání. Zohlední regulovaný odtok, koeficient vsaku, součinitel bezpečnosti i pórovitost výplně a doporučí nejbližší běžnou velikost nádrže. Počítá v prohlížeči, nic se nikam neodesílá. Další nástroje jsou na přehledu kalkulaček Domeum.
Časté dotazy
Proč se počítá víc dob trvání deště, a ne jen ten nejsilnější? Protože krátký přívalový déšť má vysokou intenzitu, ale málo vody v součtu, a dlouhý déšť má nízkou intenzitu, ale odtok stihne za tu dobu ubrat velkou část. Kritická je doba, u které je rozdíl mezi přítokem a odtokem největší, a ta se mění s regulovaným odtokem i s propustností podloží.
Jak moc se liší koeficient vsaku mezi zeminami? Řádově. Mezi propustným pískem a jílovitou hlínou je rozdíl až tisícinásobek, takže odhad podle vzhledu výkopu není odhad, je to hádání. Zjišťuje se vsakovací zkouškou, kterou dělá hydrogeolog.
Co se stane, když je nádrž poddimenzovaná? Naplní se dřív, než déšť skončí, a zbytek jde přepadem. Je-li přepad do kanalizace, přijde stížnost od správce sítě. Není-li, voda si najde cestu po povrchu k nejnižšímu místu terénu, což bývá vlastní sklep nebo sousedův pozemek.
Je vsakování totéž co retence s regulovaným odtokem? Není. Retence vodu jen zdrží a pouští ji pomaleji do kanalizace, vsakování ji dostane do země a je to nakládání s vodami s vlastním povolovacím režimem. Který z nich obec připustí, se zjišťuje na začátku, ne s hotovým projektem.
Z čeho to vychází
Kotva je v objemové bilanci a ve veřejném právu: nakládání s vodami a vsakování řeší zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, povinnost hospodařit se srážkovou vodou na pozemku vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, a povolování vodních děl zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
Návrhové úhrny srážek, součinitele odtoku a postup posouzení vsakovacího zařízení jsou v normách a technických normách vodního hospodářství, které se prodávají, takže se tady neopisují. Koeficient vsaku, součinitel bezpečnosti i pórovitost výplně zadáváte ze svého podkladu, tedy z hydrogeologického posudku a z technického listu výrobku. Výstup je podklad pro jednání s projektantem a s vodoprávním úřadem, ne projekt vsakovacího zařízení.
Napsal Otakar Hobza, autor kalkulaček Domeum. Ve stavebnictví dělá technický dozor investora, víc o té práci je na dozor-brno.cz.