Vlastní tíha zeleného souvrství se do statiky zadává v nasyceném stavu, tedy s vodou, kterou substrát zadrží po vydatném dešti. Nasycený substrát váží zhruba dvojnásobek suchého a k tomu se přičítá zatížení sněhem, které se na vegetaci drží déle než na holé fólii.
Nabídka na zelenou střechu obsahuje váhu souvrství. Skoro vždycky tu suchou.
Rozdíl mezi suchým a nasyceným stavem je celý smysl toho materiálu. Substrát je porézní směs, jejíž práce spočívá v tom, že vodu zadrží a postupně ji vrátí rostlinám a odparu. Když ji zadrží, váží. Extenzivní souvrství o tloušťce několika centimetrů, které se prodává jako lehké, se v nasyceném stavu dostane na hodnoty, kde už se musí ptát statik, a intenzivní souvrství s keři a stromy je jiná kategorie zatížení než celý zbytek střechy.
Ke zjištění, jestli to konstrukce unese, patří ještě sníh a tam se dělá chyba systematicky. Sníh se nesčítá s vodou jedna ku jedné, protože při sněhu není substrát maximálně nasycený, ale sčítá se s vlastní tíhou souvrství, a na ploché střeše se sněhový tvarový součinitel nesnižuje ničím. Vrstva vegetace navíc sníh drží, takže mizí pomaleji, než na sousední fóliové střeše.
Druhá polovina úlohy je voda, která na střeše nezůstane. Zelená střecha se často prodává jako řešení odtoku a částečně to platí, jen se pletou dvě různá čísla. Roční retence říká, kolik procent srážky za rok se vůbec nedostane do kanalizace, protože se odpaří nebo spotřebují rostliny, a u tlustšího souvrství to je většina. Součinitel odtoku pro přívalový déšť říká něco jiného: kolik z toho jednoho konkrétního deště odteče ve špičce, a to je hodnota, se kterou počítá projektant kanalizace. První číslo je pěkné do prospektu, druhé je to, které rozhoduje o dimenzi svodu a o tom, jestli obec záměr přijme.
Když se ty dvě věci propojí, vyjde vhled, který je pro rozhodování nejdůležitější. Tlustší substrát znamená lepší zadržení vody a menší špičkový odtok, ale zároveň větší vlastní tíhu. Zelená střecha se tedy nenavrhuje od vegetace, ale od únosnosti konstrukce směrem nahoru. Kdo si vybere rostliny první, obvykle zjistí, že mu chybí několik kilonewtonů na metr čtvereční, a to už se na hotové stavbě nedoplňuje.
K tomu patří ještě pár věcí, které v tabulce zatížení nejsou. Hydroizolace musí být odolná proti prorůstání kořenů, jinak ji kořeny najdou, a odolnost se dokládá zkouškou, ne prohlášením. Údržba není nula: první roky se pleje a přihnojuje, jinak se z rozchodníkové střechy stane bříza. A revizní přístup ke vpustím musí zůstat volný, protože ucpaná vpust na ploché střeše promění retenci v bazén, a to je zatížení, se kterým nepočítal nikdo.
Poslední poznámka patří tomu, proč se to vůbec vyplatí. Voda, která se zadrží na střeše, nezatíží kanalizaci a v obcích, kde se srážkové poplatky a podmínky pro odvádění dešťové vody zpřísňují, je to argument s cenou. K zadržování vody na pozemku patří i vsakování a retence v zemi, což je vlastní téma, které rozvádím na zadrzujemevodu.cz.
Unese ta střecha zelené souvrství
Nástroj z typu ozelenění, tloušťky substrátu, sklonu a plochy spočítá vlastní tíhu souvrství v suchém i nasyceném stavu, přičte sníh podle zadané sněhové oblasti a porovná součet s únosností, kterou zadáte z projektu. K tomu odhadne roční retenci a špičkový odtok pro návrhový déšť. Počítá v prohlížeči, nic se nikam neodesílá. Další nástroje jsou na přehledu kalkulaček Domeum.
Časté dotazy
O kolik víc váží nasycená zelená střecha proti suché? U extenzivní střechy s deseticentimetrovým substrátem je to zhruba dvojnásobek: suché souvrství váží kolem 78 kilogramů na metr čtvereční, nasycené přes 150. Rozdíl dělá voda zadržená v substrátu a v drenážní vrstvě.
Počítá se sníh k suché, nebo k nasycené tíze? K vlastní tíze souvrství v tom stavu, ve kterém sníh padá, tedy ne k maximálně nasycenému. Přesto se sčítá se zbytkovou vlhkostí a se sněhovým zatížením podle sněhové oblasti, a na ploché střeše se tvarový součinitel sněhu nesnižuje ničím.
Jaký je rozdíl mezi roční retencí a součinitelem odtoku? Roční retence říká, kolik procent celoroční srážky se díky vegetaci a substrátu vůbec nedostane do kanalizace, a u silnějšího souvrství to bývá většina. Součinitel odtoku popisuje jediný konkrétní přívalový déšť a jeho špičkový odtok, a to je číslo, se kterým počítá projektant kanalizace.
Proč se únosnost konstrukce řeší jako první, ne vegetace? Protože tlustší substrát sice zadrží víc vody a sníží špičkový odtok, ale zároveň zvyšuje vlastní tíhu. Když se nejdřív vybere skladba podle vzhledu a teprve pak se spočítá zatížení, obvykle chybí rezerva, kterou už na hotové stavbě nejde doplnit.
Z čeho to vychází
Kotva je fyzikální a v požadavcích veřejného práva: nasákavost porézního substrátu, tvarový součinitel sněhu na ploché střeše a hospodaření se srážkovou vodou podle vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Odvádění srážkových vod řeší zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon.
Charakteristické hodnoty zatížení sněhem, součinitele odtoku a podrobná pravidla pro zelené střechy jsou v normách a v podkladech, které se prodávají, takže se tady neopisují. Sněhovou oblast, únosnost konstrukce a parametry svého souvrství zadáváte ze svých podkladů. Výstup je screening, ne statické posouzení; to u zelené střechy patří autorizovanému statikovi.
Napsal Otakar Hobza, autor kalkulaček Domeum. Ve stavebnictví dělá technický dozor investora, víc o té práci je na dozor-brno.cz.