Investor přinese fakturu od vodárny, kde je roční spotřeba v kubících, a čeká, že z toho rovnou vypadne průměr potrubí. Jenže roční spotřeba a dimenze přípojky spolu souvisí jen volně. Přípojku neurčuje to, kolik vody domácnost spotřebuje za rok, ale jak velký je krátký špičkový odběr ve chvíli, kdy teče sprcha, splachuje se a běží pračka naráz.
Roční potřeba vody stojí na směrných číslech z přílohy číslo 12 vyhlášky 428/2001 Sb. ve znění vyhlášky 120/2011 Sb. Na obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou připadá 35 metrů krychlových za rok, bez teplé vody 25, a u rodinného domu se přičítá ještě jeden kubík na osobu za očistu okolí. Pro výpočet potřeby vody žádná závazná norma neexistuje, veřejným podkladem je právě tahle vyhláška. Číslo je schválně postavené s rezervou, reálná spotřeba bývá nižší. Český statistický úřad uvádí kolem 32m3 na osobu za rok, tedy zhruba 87 litrů denně, takže nástroj vedle vyhláškové hodnoty ukazuje i odhad podle profilu domácnosti, ať je vidět rozptyl.
Druhá polovina nástroje počítá špičkový průtok, ze kterého teprve plyne dimenze. Výpočtový průtok se stanovuje jako odmocnina ze součtu druhých mocnin jmenovitých výtoků všech výtokových míst. Je to pravděpodobnostní postup, protože všechny armatury v domě nikdy netečou současně. Metodicky odpovídá normám ČSN 75 5455 a EN 806-3, které slouží jako orientační reference, samotné jmenovité výtoky ale zadáváte v kalkulačce sami a můžete je přepsat podle technického listu svých baterií. Z výsledného průtoku pak vychází přibližná světlost přípojky podle rychlosti proudění a velikost vodoměru podle jeho průtokových tříd.
Nejčastější chyba, kterou na stavbě vídám, je sčítání studené a teplé vody. Teplá voda není nic jiného než ohřátá studená, takže v místě, kde se potrubí odbočuje k ohřívači, se průtoky studené a teplé větve nesčítají. Každá větev se dimenzuje zvlášť a bere se ta větší z hodnot, obvykle studená, protože na ní visí i splachování.
Přípojka je jiný případ, ta přivádí do domu veškerou vodu jako studenou, a proto se počítá na celkový výpočtový průtok. Kdo tohle splete a sečte studenou s teplou, vyjde mu zbytečně velká přípojka. A předimenzovaná přípojka není levnější pojistka, ve větším průměru voda déle stojí a ztrácí teplotu i hygienickou kvalitu.
Druhá past je dimenzovat přípojku rovnou na roční nebo denní průměr. Průměr je pro tlak v potrubí bezvýznamný, rozhoduje špička. Když si naddimenzujete potrubí podle průměrné spotřeby, tlak v koupelně v okamžiku špičky stejně klesne, protože jste počítali jiné číslo, než které potrubí skutečně zatěžuje. Proto kalkulačka výsledek dimenze nedává jako hotové číslo do projektu, ale jako orientační podklad. Závaznou dimenzi navrhuje projektant a osazení vodoměru schvaluje provozovatel vodovodu podle vlastních technických podmínek, u rodinného domu běžně osadí vodoměr DN 20 nebo DN 25 bez ohledu na výpočet.
Zálivka zahrady a bazén do téhle bilance nepatří, vyhláška je vede jako samostatnou položku mimo bytový fond, takže se do směrného čísla domácnosti nezapočítávají. Pokud je řešíte, počítejte je zvlášť, ideálně se zachytáváním dešťové vody. Na odvodní stranu, tedy kam voda z domu odtéká, navazuje kalkulačka spádování potrubí a odpadů, na rozmístění elektriky pak kalkulačka počtu zásuvek a okruhů. Všechny najdete v knihovně na domeum.app/kalkulacky.
Ing. Otakar Hobza, stavební dozor