Vnitřní vodovod · TZB
Čtyřčlenná domácnost v rodinném domě s tekoucí teplou vodou má orientační roční potřebu kolem 144 m³ (zhruba 395 litrů denně) podle směrných čísel přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Špičkový průtok pro dimenzování se počítá zvlášť pro studenou a teplou vodu, které se před ohřevem nesčítají: vnitřní potrubí se navrhuje na větší z průtoků a přípojka na celkový výpočtový průtok.
Zadejte počty. Jmenovitý výtok je přednastavený podle běžné praxe, klidně ho přepište podle technického listu svých armatur.
Směrné číslo vyhlášky (35 m³ na osobu u domu s teplou vodou) je vyšší než reálný průměr, který ČSÚ uvádí kolem 32 m³ na osobu za rok, tedy zhruba 87 litrů denně. Počítá totiž s rezervou a slouží hlavně pro vyúčtování bez vodoměru.
Spotřeba stojí na směrných číslech roční potřeby vody z přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2011 Sb. Na obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou připadá 35 m³ za rok, bez teplé vody 25 m³. U rodinného domu se k tomu přičítá 1 m³ na osobu za očistu okolí.
Pro výpočet potřeby vody v Česku není závazná žádná ČSN, veřejným podkladem je právě tato vyhláška. Číslo je úmyslně konzervativní, reálná spotřeba bývá nižší, proto vedle něj ukazujeme i odhad podle zvoleného profilu domácnosti.
Výpočtový průtok QD se stanovuje jako druhá odmocnina ze součtu druhých mocnin jmenovitých výtoků všech výtokových míst, tedy QD = √(Σ QA²·n). Je to pravděpodobnostní metoda, protože všechny armatury nikdy netečou naráz. Z QD plyne orientační světlost přípojky podle rychlosti proudění a velikost vodoměru podle jeho průtokových tříd.
Metodicky odpovídá postup normám ČSN 75 5455 a ČSN EN 806-3, které slouží jako orientační reference. Konkrétní jmenovité výtoky tady zadáváte sami a můžete je upravit podle svých armatur.
Nejčastější chyba je sčítání studené a teplé vody. Teplá voda vzniká ohřevem studené, takže v místě odbočky k ohřívači se průtoky nesčítají a každá větev se dimenzuje samostatně na větší z hodnot. Druhá chyba je dimenzovat přípojku na průměrnou spotřebu místo na krátkodobou špičku, kvůli které tlak v potrubí v koupelně neklesne pod použitelnou mez.
Zálivka zahrady a bazén do směrného čísla domácnosti nepatří, vyhláška je vede jako samostatnou položku. Pokud je řešíte, počítejte je zvlášť, ideálně se zachytáváním dešťové vody. Na odvodní stranu navazuje kalkulačka spádování potrubí a odpadů, na elektriku kalkulačka počtu zásuvek a okruhů.
Roční potřeba se počítá z počtu osob a směrných čísel přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb.: 25 m³ na osobu u bytu bez tekoucí teplé vody, 35 m³ s tekoucí teplou vodou, u rodinného domu se připočítává 1 m³ na osobu za očistu okolí. Skutečná spotřeba bývá nižší.
Teplá voda je ohřátá studená, proto se v místě odbočení k ohřívači průtoky studené a teplé vody nesčítají. Vnitřní potrubí studené a teplé vody se dimenzuje samostatně a v místě, kde by se slévaly, se uvažuje větší z obou průtoků. Přípojka přivádí veškerou vodu jako studenou, dimenzuje se proto na celkový výpočtový průtok.
Orientačně podle výpočtového (špičkového) průtoku QD, který se počítá jako odmocnina ze součtu druhých mocnin jmenovitých výtoků. Z něj plyne přibližná světlost přípojky a velikost vodoměru. Závaznou dimenzi ale navrhuje projektant a osazení vodoměru schvaluje provozovatel vodovodu podle svých technických podmínek.
Ano. Směrné číslo 35 m³ na osobu je vyšší než reálný průměr, který Český statistický úřad uvádí kolem 32 m³ na osobu za rok, tedy zhruba 87 litrů denně. Vyhláškové číslo počítá s rezervou a používá se hlavně pro vyúčtování tam, kde není osazen vodoměr.
Ne přímo. Zálivka zahrady a provoz bazénu jsou podle vyhlášky samostatnou položkou mimo bytový fond a do směrného čísla domácnosti se nezapočítávají. Pro tyto účely je vhodné počítat samostatně, ideálně se zachytáváním dešťové vody.