To, co rozhodne, jestli vám čerpadlo bude topit levně nebo draho, se totiž skrývá jinde. Schovává se v tom, jak hustě ty trubky položíte.

Nový, v pořadí třiatřicátý nástroj v knihovně kalkulaček domeum počítá přesně tohle. Hledá nejširší rozteč smyček, při které podlaha ještě dodá potřebný výkon, ale s co nejnižší teplotou otopné vody. A právě teplota vody je ten skrytý vypínač provozních nákladů.

Proč je teplota vody to jediné, na čem záleží

Tepelné čerpadlo je v jádru přečerpávačka tepla z venku dovnitř. Čím menší rozdíl mezi tím, odkud teplo bere, a tím, na jakou teplotu ho musí vyhnat, tím méně elektřiny spotřebuje. Tomu poměru se říká topný faktor, zkratkou COP. Když čerpadlo stačí ohřívat vodu na pětatřicet stupňů, jede s pohodlným COP kolem tří a půl. Jakmile ho donutíte hnát vodu na pětačtyřicet, COP spadne a každý stupeň navíc vás stojí pár procent účinnosti nazpátek.

A teď to spojení, které většina lidí přehlíží. Hustší rozteč trubek rozvede teplo do potěru rovnoměrněji. Rovnoměrnější rozvod znamená, že stejný výkon plochy dodáte při nižší teplotě vody. Takže rozteč, ta zdánlivě nudná montážní hodnota, vám přímo nastavuje, jestli čerpadlo pojede na pětatřicet nebo na čtyřicet. Mezi tím jsou na konci zimy znát koruny.

Kde leží mantinely, přes které se nesmí

Nedá se ovšem zhušťovat donekonečna a nedá se ani topit, jak se zlíbí. Norma ČSN EN 1264 drží povrchovou teplotu podlahy na uzdě, protože po horké podlaze se nedá chodit. V běžné pobytové místnosti je strop devětadvacet stupňů, v koupelně a mokrých provozech třiatřicet a v úzkém okrajovém pásu u prosklení se smí jít až na pětatřicet. Z těchto čísel plyne tvrdý limit: existuje maximální výkon, který z jednoho metru čtverečního podlahy dostanete, ať děláte, co děláte.

Tady přichází nepříjemné překvapení pro milovníky koberců. Tepelný odpor krytiny rozhoduje o tom, kolik tepla vůbec podlahou prostoupí. Dlažba má odpor kolem jedné setiny, koberec se klidně přehoupne přes patnáct setin, což je shodou okolností i normou stanovená horní hranice vhodnosti. Mezi dlažbou a kobercem je propustnost výkonu na úplně jiné planetě. V dobře zateplené novostavbě, kde stačí dvacet až čtyřicet wattů na metr, koberec ještě projde. Ve špatně izolovaném domě s vysokou ztrátou ho podlahovka pod kobercem prostě neutáhne a žádná rozteč to nespasí. Kalkulačka na takovou nedotopitelnou plochu rovnou upozorní, místo aby tiše vykreslila nesmyslnou rozteč padesát milimetrů.

Délka okruhu a tlaková ztráta

Poslední mantinel je hydraulický. Jedna smyčka u trubky šestnáct krát dva by neměla přesáhnout zhruba sto metrů. S délkou roste tlaková ztráta a od jisté hranice už přidaný metr trubky výkon nezvedá, jen brzdí oběhové čerpadlo. Velkou plochu je proto rozumnější rozkrájet na víc kratších okruhů na rozdělovači, ideálně s podobnou tlakovou ztrátou, aby se daly snadno vyvážit. Nástroj délku i tlak hlídá a když to přeteče, řekne rovnou, na kolik smyček plochu rozdělit.

Jak to v kalkulačce funguje

Zadání je nenáročné. Vložíte plochu místnosti, její tepelnou ztrátu (klidně načtenou z patnáctého nástroje na tepelné ztráty) a vyberete krytinu. Nástroj z toho spočítá potřebný měrný výkon a ověří, že nepřekročí nejvyšší dovolenou teplotu povrchu. A pozor, hlídá ji tam, kde reálně vzniká, tedy lokálně nad trubkou, ne jako průměr plochy. Návrh, který by v průměru prošel, ale nad trubkami by se lokálně přehřál, tak dostane červenou.

Pak projede celou škálu roztečí od padesáti do tří set milimetrů a u každé ukáže, jakou teplotu vody by si vyžádala, o kolik procent by se proti hodnotě pětatřiceti stupňů změnila účinnost čerpadla, jak dlouhá by byla trubka a jaká tlaková ztráta. Doporučí nejširší rozteč, která se ještě vejde do rozumného komfortního stropu (v obýváku se nehrne nad dvě stě milimetrů, v koupelně nad sto padesát) a zároveň splní cílovou teplotu vody. Když by se taková rozteč nevešla do limitu délky jednoho okruhu, plochu sama rozdělí na víc smyček na rozdělovači, místo aby rozteč nesmyslně roztáhla. U doporučení tak rovnou vidíte třeba dva okruhy po padesáti čtyřech metrech.

Pro náročnější je tu expertní režim s potěrem, dimenzí trubky, teplotním spádem okruhu i zhuštěnou okrajovou zónou. Schéma pokládky se hned překreslí, ať si vyberete protiproudou spirálu nebo meandr, berte ho ale jako názornou ikonku vzoru, ne jako plán v měřítku. Reálný počet a délku smyček čtěte z tabulky.

Celé je to postavené na fyzikálním modelu inspirovaném normou, ne na přepisu jejích chráněných tabulek. Berte to tedy jako rychlou pomůcku pro odhad a první nástřel, ne jako náhradu projektu vytápění od autorizovaného technika. Finální dimenzování, hydraulické vyvážení a posouzení zdroje patří do rukou projektanta. Na to, abyste si udělali jasno, jestli vám podlahovka pod tím kobercem dá smysl a o kolik vás bude širší rozteč stát na COP, ale stačí pár vteřin a tři čísla.

Ing. Otakar Hobza, stavební dozor