Při pokládce ležaté kanalizace přijde vždycky stejná otázka. Kolik dát spádu. Někdo sype dvě procenta automaticky, jiný radši přidá, ať to pořádně teče. Obojí může být chyba, protože spád opravdu není čím větší, tím lepší. Existuje pásmo, kde to funguje, a na obou stranách od něj se potrubí zanáší.
Veřejná kotva je vyhláška 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu. Ta v paragrafu 11 žádá, aby vnitřní kanalizace bezpečně odvedla splaškové i srážkové vody, a v paragrafu 68, že stoková síť funguje gravitačně. Vyhláška tedy určuje cíl, ne tabulku. A ten cíl se dá shrnout do jediné podmínky. Ve potrubí musí být dost proudu, aby splašky odtekly a unesly pevné částice, ale ne tak prudce, aby je voda předběhla. Tomu odpovídá takzvaná samočisticí rychlost kolem 0,7 m/s.
Kalkulačka tu rychlost počítá z hydrauliky proudění v částečně plném potrubí podle Manningovy rovnice a z ní dopočítá potřebný sklon podle světlosti a drsnosti materiálu. Nic se neopisuje z placené normy, jen se počítá z fyziky a z čísel, která zadáš. Příjemné je, že známá lidová čísla z toho vypadnou sama, jako výsledek, ne jako dogma. Pro plastové DN 110 vychází pracovní sklon kolem dvou procent, pro úzké připojovací DN 50 spíš tři až pět procent, pro široké svodné DN 200 stačí kolem procenta.
Výsledek se čte jako převýšení v centimetrech na celé délce trasy, k tomu rychlost proudění a plnění potrubí. Nejčastější chyba přitom není malý spád, ale příliš velký. Při strmém sklonu odteče mezi jednotlivými splachy jen tenký rychlý film, který nemá dost hloubky, aby nadnesl a unesl pevné částice. Ty se vlečou po dně, zpomalí a uvíznou v půli trasy, zatímco voda nad nimi odběhne. Zanesené potrubí a zápach pak vypadají úplně stejně jako u nedostatečného spádu, jen vznikly z opačného důvodu. Velmi strmé úseky se proto neřeší jedním dlouhým prudkým spádem, ale spadištěm.
Nástroj zvládá splaškovou i dešťovou kanalizaci. U dešťové je samočisticí rychlost o něco nižší, protože unášený je spíš písek a nečistoty než splašky, a strmější sklon je tam tolerantnější. Hodí se na rychlou kontrolu trasy ve fázi plánování a na ověření, jestli to navržené převýšení vůbec dává smysl. Závazný návrh u rozsáhlejších rozvodů a u napojení na veřejnou stoku patří projektantovi zdravotně technických instalací, kalkulačka projekt nenahrazuje. Další nástroje na vodu, dimenze a rozvody najdeš v knihovně kalkulaček na domeum.app/kalkulacky.
Ing. Otakar Hobza, stavební dozor